
Libyjský diktátor využil k propagandě i hokej. Za pár dnů ale klub zkrachoval
V roce 1987 hráli Jaroslav Pouzar a další hokejisté německého Iserlohnu v dresech s reklamou na knihu Muammara Kaddáfího. Byl z toho celosvětový skandál.

V roce 1987 hráli Jaroslav Pouzar a další hokejisté německého Iserlohnu v dresech s reklamou na knihu Muammara Kaddáfího. Byl z toho celosvětový skandál.

Jaroslav Drobný byl v Československu úspěšným tenistou i hokejistou, krátce po Únoru 1948 se však rozhodl emigrovat.

Kanadský útočník Mario Lemieux přijížděl na hokejový šampionát v roce 1985 s pověstí velkého talentu. Domů se vracel jako klíčový hráč skvělého týmu.

V roce 1987 slavila rozdělená německá metropole významné výročí, takže ani sport nebyl ušetřen politického vlivu. Poznali to také účastníci Tour de France a Závodu míru.

První hokejový titul pro sovětské „amatéry“ se považoval za další důkaz úpadku Západu. Už za rok se však Kanada vrátila na trůn. Ale ne na dlouho.

Doznívající porevoluční euforie československých fanoušků, ale taky málo gólů a hodně penalt. I to byl fotbalový šampionát v Itálii 1990.

Deset měsíců před pádem komunismu utekl hokejový teenager Petr Nedvěd z Litvínova do zámoří. Riskoval hodně, ale nakonec v NHL odehrál hezkou kariéru.

Prvním Evropanem v zámoří se trochu překvapivě stal Georgi Gluškov. Díru do NBA neudělal, ale rozhodně s ním byla legrace.

Původně chtěl Ladislav Jirásek emigrovat do Austrálie, ale nakonec zůstal v Západním Německu. A zachytal si za Bayern i reprezentaci Sárska.

Arthur Ashe. Dosud je mezi tenisty jediným černošským hráčem, který vyhrál Wimbledon. Ale tím jeho význam pro sport nekončil. Ani zdaleka.